Fitness články

ZÁKLADY PRO INFARKT SI VYTVÁŘÍME V MLÁDÍ

Infarkt myokardu je v současnosti největší metlou lidstva. Představuje nejčastější příčinu smrti a již téměř celé jedno století se nedaří najít lék, který by byl při jeho prevenci a léčbě stejně účinný, jako byly očkování a antibiotika v případě eliminace hrozby infekčních nemocí.

Díky tomu, že se lékařům podařilo eliminovat většinu nakažlivých chorob, dožívá se dnes 90% živě narozených ve zdraví věku 50 let a zhruba 80% i hranice stáří – 65 let. Pak se ale křivka průměrné délky života prudce láme. Sedmdesáti let se dožívá již jen 50% a osmdesátky pak jen o něco více jak 10% narozených. Během patnácti let tak zemře ohromujících 70% dané generace. Jsou to doslova jatka. A v nich hraje roli šéf-řezníka infarkt myokardu.

V předchozím odstavci jsem se dopustil podstatné nepřesnosti. Oněch padesáti nebo šedesáti let se nedožíváme ve zdraví. Chodíme sice do práce nebo na pivo, chutná nám jíst a nic moc nás netrápí. Ale naše zdraví je již vážně oslabeno. Podle statistik z USA trpí ve věku 60 let 50% mužů a 60% žen sarcopenií – nebezpečným poklesem množství svalové hmoty. Jiné statistiky nedávno uvedly, že 40% šedesátníků trpí metabolickým syndromem, který představuje otevřenou bránu k diabetu, nádorovým chorobám a nemocím srdce. A snad každý ví, že obezita postihuje 60 až 80% šedesátiletých. Úroveň zdatnosti osob na prahu stáří je obecně nízká, protože současný životní styl většiny lidstva upřednostňuje pohodlí před námahou. Přitom osoby s nízkou úrovní zdatností mají více jak dvojnásobnou úmrtnost v porovnání se stejně starými lidmi tělesně zdatnými a výkonnými.

Své zdraví můžeme ovlivnit pozitivně v jakémkoli věku. Jde to ale, alespoň zpočátku, velmi pomalu. Nejúčinnější je jednoznačně prevence. Mladí lidé si musí jasně uvědomit, že nejsou nesmrtelní. Musí již od mládí vědomě ovlivňovat všechny známé rizikové faktory vzniku nemocí srdce. Na prvním místě musí zabránit vzniku sarcopenie pravidelným a dostatečně intenzivním cvičením. Musí regulovat příjem potravy tak, aby zabránili vzniku nadváhy a obezity, metabolického syndromu, dyslipidémie, dysglykémie a hyperinsulinémie. A logicky musí vyřadit ze svého života všechny známé patogeny, jako kouření, nadměrnou spotřebu alkoholu, užívání návykových látek nebo nadměrný stres.

V minulém odstavci je další nepřesnost. Mladí lidé nic nemusí. Ale měli by. Ve vlastním zájmu! Protože jinak předčasně zemřou. Zdraví na prahu stáří je výsledkem toho, jak jsme se chovali v mládí a ve středním věku. To naznačily již výsledky pitev vojáků z války v Koreji. U řady mladíků ve věku 18-22 let zjistili lékaři významné poškození cév. Dr. McGill z Texasu provedl v roce 2000 pitvy 856 osob ve věku 15-34 let, které se staly obětí dopravních nehod, vražd nebo spáchaly sebevraždu a u kterých lékaři prokázali vhodnou strukturu cholesterolových frakcí. U všech osob, které kouřily, trpěly hypertenzí nebo měly zvýšenou hladinu krevního cukru bylo prokázáno poškození cév.

Při snaze o zabezpečení plného zdraví i ve vyšším věku nestačí sledovat nebo kontrolovat jen jeden faktor vzniku nemocí srdce, například hladinu cholesterolu v krvi. Ke svému životu a zdraví musíme přistupovat komplexně. A v tomto směru je nejdůležitější dlouhodobá přiměřená pohybová aktivita, doplněná rozumným přístupem ke stravě.

Klíčová slova: infarkt, myokard, srdce, emoci, riziko, faktor, zdraví, životní styl, kouření, cholesterol.

Literatura:
ZAMORA, D. (2001): The Makings of a Heart Attack Begin in Youth. In.: Medscape Health for Consumers.