Ale z hlediska maximální účinnosti a bezpečnosti je velmi důležitý způsob provedení:
Leh na zádech na lavičce, nohy na podložce na šíři ramen nebo trochu víc od sebe, úhel v koleni 90 stupňů. Hlava, záda a zadek by měly zůstat na lavičce. Uchopit činku do každé ruky, dlaněmi k sobě, napjatá paže nad hrudníkem je nepatrně pokrčená v lokti.

Nadechnout se trochu více než obvykle a zadržet dech se současným upažováním a krčením paže do strany. Jakmile se paže dostanou na úroveň ramen nebo nepatrně pod ně, obrátit směr, tj. zvedat paže zpět do svislé polohy a vydechnout. Chvilku odpočinout a pak opakovat.

V ramenním kloubu dochází k vodorovné addukci (předpažení). Při tomto pohybu se paže pohybují ze stran před tělo v rovině kolmé k trupu. V pletenci ramenním dochází rovněž k abdukci lopatky, tj. svaly oddalují lopatku od páteře směrem ke stranám žeber současně s tím, jak se paže pohybuje vpřed ke středu těla.

Při provádění rozpažování je velmi důležitý rytmus dýchání. Když se nadechnete a zadržíte dech, hrudní koš se rozšíří a zpevní, takže svaly účastnící se na pohybu mají pevný základ pro vyvinutí tahové síly. Pokud by hrudník nebyl během pohybu zpevněn, nemohly by svaly vyvinout tak velkou sílu. To může být příčina poněkud neohrabaného provedení pohybu.

Protože oba pohyby – dolů i nahoru – by měly být provedeny kontrolovaně se zpevněným hrudním košem, musí být během provádění zadržen dech. Ale jakmile se dostanete přes nejobtížnější část zdvihové fáze, můžete začít vydechovat nebo rychle silově vydechněte, aby se uvolnil tlak v hrudníku.

Zadržení dechu během nejtěžší fáze pohybu (zvedání činek) má ještě další důležitý cíl: stáváte se pevnějším a silnějším.