Předsedkyně „Presidentova výboru pro tělesnou zdatnost a sport“ Lynn Swann dokonce prohlásila, že „vychováváme první generaci dětí, která bude umírat v průměru dříve, než jejich otcové a dědové“ (Swann, 2004). Tato slova musí znamenat naprosto jasnou výzvu pro každého zodpovědného rodiče. Tlusté dítě je dnes pro rodiče stejnou vizitkou, jakou bylo pro rodiče v minulém století dítě špinavé a negramotné.

Na vzniku obezity dítěte se totiž podílí především jeho rodiče. Pravděpodobnost obezity dítěte v dospělosti je 80%, pokud jsou obézní oba rodiče, a pouhých 10%, pokud není obézní žádný z rodičů. Prokazatelně zde není rozhodující genetika. Klíčovou roli hrají návyky, které dítě získává v nejcitlivější fázi svého vývoje ve vlastní rodině.

Jak prokázaly výzkumy ze Spojených států, které jsou obezitou dětí snad nejvíce postiženy, je významný především přístup rodičů k dětem na samém začátku jejich boje s obezitou. Pokud rodiče dětem začnou zakazovat stravu nebo když začnou své děti za tloušťku nemilosrdně kritizovat, naruší jejich zdravé sebehodnocení a nastartují v nich nebezpečný sklon k dysmorfofobii. Vědci z Pennsylvania State University došli k překvapivému zjištění, že významnější je z tohoto pohledu postoj otce ke vzhledu dítěte. Již pětileté dívenky si jasně uvědomují vztah táty ke štíhlosti či tloušťce a dokáží jej přesně definovat. Matky ovlivňují vztah dětí k obezitě spíše svými opakovanými neúspěšnými dietami. Představují spíše pasivní vliv.

Významná je i role médií. Ta byla v posledních letech celosvětově natolik zvýšená, že se dnes obecně hovoří o „médiokracii“ – o jisté „diktatuře“ lidí, pracujících v tisku, televizi a rozhlase. Tito „neznámí v pozadí“ svými vědomě zkreslenými informacemi rozhodují mnohdy o pádu vlád či sympatiích běžných lidí k jednotlivým politikům. Neštítí se přitom ani těch nejšpinavějších postupů. Média vytvořila stereotyp o „hlouposti a nedostatku kontroly“ obézních, vydělávají na reklamách neúčinných postupů hubnutí a současně dlouhodobě preferují a úmyslně vytváří nedosažitelné vzory vzhledu, postavené na nezdravé hubenosti. Nerealizovatelné vzory jsou vstupní branou k anorexii, bulimii a dalším poruchám stravování. Rodiče proto mají představovat pevnou hráz proti patologickým vlivům prostředí, a tedy i médií.

Na prvním místě mají rodiče instalovat v mikroklimatu rodiny realizovatelný zdravý způsob života, postavený na dostatku pohybu a racionálních způsobech stravování. Otcové a matky si musí jasně uvědomit, kde je v životě jejich priorita. Nesprávná výživa ve významných fázích vývoje může způsobit neodstranitelné škody na tělesném i duševním vývoji jejich potomků. Rodiče mají v tomto ohledu sloužit svým dětem jako realizovatelné vzory.

Investujeme spoustu času a peněz do naprosto nepodstatných, zbytečných oblastí. Měli bychom více energie věnovat tomu nejcennějšímu, co nám život dal – svým dětem. Zajistit jejich optimální pohybovou aktivitu a správné vzory stravování.

ZDROJ: REUTERS HEALTH, January 8, 2001
SWANN, L. (2004): Combating the Obesity Epidemic. In.: Testimony Before the Committee on Government Reform, United States House of Representatives, Thursday June 3, 2004.