Přichází mnohdy v době, kdy žena uzavírá náročný, vyčerpávající úsek života, vyplněný obětavou péči o potomky, v době, kdy má konečně opět čas sama na sebe a buduje odvážné plány pro druhý poločas či třetí třetinu života.

Jak ukázaly nedávné výzkumy v USA, strach z rakoviny prsu přiznalo 40% dotázaných žen. Na tuto obávanou chorobu jich přitom nakonec zemřou necelá 4%. Obavu z nemocí srdce přiznala pouhá 4% Američanek. Přitom jich na tuto nemoc umírá každoročně více jak 36%. Přestože nemoci srdce a rakovina prsu představují hlavní dvě příčiny smrti u žen ve věku nad 65 let, umírá ve všech věkových skupinách na nemoci srdce podstatně více žen než na rakovinu prsu. Každý rok umírá v nejprůmyslovější zemi světa na nemoci srdce 375 000 žen. Srovnejme toto číslo s počtem 44 000 žen, u nich byla ve stejném časovém úseku za hlavní příčinu smrti označena rakovina prsu. Závěr je prostý: „Nemoci srdce jsou pro ženy již několik let zabijákem číslo 1“. Jsou nemocemi, kterých se musí ženy nejvíce obávat, nemocemi, proti kterým se musí nejintenzivněji bránit.

Lékaři v posledních desetiletích vyvinuli komplikované postupy včasné diagnosy prsního nádoru a každoročně se zdokonalují metody léčby již zjištěných případů nemoci. Naproti tomu se při diagnose a léčbě nemocí srdce vychází z výzkumů a postupů, vypracovaných pro muže, kteří jsou těmito chorobami postihováni častěji a již v nižším věku. Podle AHA (American Heart Association) dvě třetiny žen, které zemřou na infarkt myokardu, si v měsících před atakem stěžovaly na bolesti za hrudníkem. Přesto nezahájil jejich lékař agresivní léčbu, ke které by jistě přistoupil, kdyby se na něj se stejnými potížemi obrátil pacient mužského pohlaví. Ženy obecně čekají s návštěvou lékaře při bolesti za hrudníkem podstatně déle než muži. Lékaři často nerozpoznají u žen vážné ohrožení života, protože se u nich infarkt projevuje jinak, než u mužů. Například jsou u nich méně časté změny na elektrokardiografu (EKG).

Lékaři především nepřistupují k případům infarktu u žen stejně agresivně jako v případě mužů. To má za následek více komplikací během léčby, častější opakování infarktu po návratu ženy z nemocnice. Roli zde hraje i fakt, že ženy jsou obvykle v době, kdy utrpí první infarkt, starší než stejně postižení muži, a proto je i jejich šance na přežití ataku nebo na plné uzdravení nižší.

V posledních letech se zvyšuje počet žen, které již ve středním věku trpí obezitou, insulinovou resistencí a metabolickým syndromem. U těchto žen se prudce zvyšuje riziko plného rozvoje nemocí srdce a cév. Proto by měly ženy přijmout včas taková opatření, která sníží pravděpodobnost onemocnění srdce. V tomto směru hraje nejvýznamnější roli zásadní ovlivnění kompozice těla. Ve snaze o optimalizaci kompozice je klíčové citlivé, řízené zvýšení množství svalové hmoty, Ideálním cvičením pro ženy v každém věku, a zvláště pro ženy perimenopausální, je posilování.

ZDROJ:
ANSELL, BJ. (2001): Fearing One Fate, Women Ignore a Killer. In. New York Times, January 9th.