Tvorba a příjem kreatinu

Denní fyziologická potřeba kreatinu u běžného dospělého člověka se pohybuje přibližně kolem 2 gramů denně. Tato potřeba je pokrývána kombinací endogenní syntézy a příjmu ze stravy. Organismus si kreatin vytváří především v játrech, ledvinách a slinivce břišní z aminokyselin glycinu, argininu a methioninu. Další část kreatinu je přijímána potravou, zejména z masa a ryb.

V oblasti doplňků stravy je kreatin dostupný v několika technologicky odlišných formách, mezi které patří například Kreatin monohydrát 100%, Creatin ethyl ester,Kre-Alkalyn,TriCreatine,Kreatin s transportním systémem nebo Kreatin kapslový, které se liší chemickou vazbou, formou zpracování a způsobem užívání.

Kreatinfosfát a buněčná energetika

Ve svalové buňce je významná část kreatinu přeměněna na kreatinfosfát, který představuje rychle dostupnou zásobu makroergické energie. Kreatinfosfát se podílí na udržování buněčné energetické rovnováhy v situacích zvýšených nároků na energii.

Jeho hlavní úlohou je účast na resyntéze adenosintrifosfátu (ATP), který slouží jako bezprostřední energetický nosič při svalové kontrakci. Tento mechanismus je součástí tzv. fosfagenového energetického systému, jenž je typický pro krátkodobé a intenzivní svalové zatížení.

Suplementace a svalové zásoby kreatinu

Odborné studie popisují, že suplementace kreatinem ve vyšších dávkách po dobu několika dnů může vést ke zvýšení koncentrace kreatinu a kreatinfosfátu ve svalové tkáni. Velikost těchto zásob je ovlivněna jak příjmem kreatinu, tak individuálními faktory, jako je složení svalových vláken nebo úroveň fyzické aktivity.

Zvýšená dostupnost kreatinfosfátu ve svalové buňce je považována za jeden z předpokladů vyšší kapacity krátkodobých energetických procesů, které jsou typické pro silové a rychlostní typy pohybu.

Shrnutí

Kreatin představuje přirozenou součást lidského metabolismu a významný prvek buněčné energetiky. Jeho role spočívá především v účasti na udržování dostupnosti ATP při energeticky náročné svalové činnosti. Endogenní syntéza, příjem ze stravy a využití různých forem kreatinu v doplňcích stravy společně ovlivňují velikost svalových zásob této látky.