Výzkumy však prokázaly nízkou adherenci pacientů k léčbě,. Odhaduje se, že téměř 60% nemocných nedodržuje plně doporučení a příkazy lékařů. Hypertenze navíc bývá součástí širšího spektra nemocí, sdružených do tzv. “metabolického syndromu”. Lékaři předepisují při snaze o zlepšení zdraví takových pacientů současně více léků. Léky však mají negativní vedlejší účinky a téměř nikdo není schopen zodpovědně posoudit, zda daná struktura léků v těle daného člověka nenadělá více škod než užitku. Léky také nejsou zadarmo a zatěžují stále více systémy zdravotního zabezpečení na celém světě.

Proto se vědci zaměřili na posouzení účinnosti změn životního stylu v rámci léčby hypertenze. Vybrali 810 obézních hypertoniků, kteří zatím nebrali žádné léky na korekci stavu, a rozdělili je do tří skupin. První skupina absolvovala jedno 30-ti minutové sezení, v jehož průběhu byli pacienti odborníkem na výživu seznámeni se základními stravovacími postupy, přispívajícími ke snížení tlaku krve. Druhá skupina se během půl roku účastnila osmnácti sezení, na nichž byly účastníkům podrobně vysvětleny realizovatelné postupy regulace hmotnosti, především pomocí pohybové aktivity. Třetí skupina obdržela stejné poradenství jako skupina 2, navíc byli pacienti podrobně seznámeni s účinnými radami, obsaženými v aktivitě DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension).

Nejlepší výsledky sledovaných kritérií prokázala za 6 měsíců třetí skupina. Její členové zaznamenali průměrný pokles systolického tlaku o 11 mmHg a diastolického tlaku o 6,4 mmHg. Zhruba třetina pacientů ve třetí skupině zaznamenala pokles tlaku krve až na doporučovanou hranici 120/80 mmHg a mohla tak být zařazena mezi zdravé lidi bez nutnosti konzumace léků. Navíc byly v této skupině zaznamenány další pozitivní posuny – průměrný pokles hmotnosti o 6,0 kg, zvýšení úrovně zdatnosti, zvýšená konzumace zeleniny a ovoce a snížení spotřeby tuků, zvláště nasycených. U první skupiny nedošlo k žádnému zlepšení, u druhé skupiny byly zaznamenány pouze statisticky nevýznamné změny.

Výsledky šetření jsou neobyčejně povzbudivé. Dokazují nade vší pochybnost, že s léky je možné počkat a že na prvním místě je nutné dosáhnout změn životního stylu osob ohrožených hypertenzí. Vedlejší účinky léků jsou podle statistik považovány za šestou, a podle přísnějších kritérií dokonce za čtvrtou nejčastější příčinu smrti v USA. Možnost regulovat zdravotní stav pouze změnou životního stylu, bez aplikace léků, tak představuje nejbezpečnější, nejlevnější a nejúčinnější cestu ke zdraví.

Studie navíc jednoznačně prokázala ohromný význam poradenství. Pouhé suché sdělení faktů o rizicích hypertenze není schopno motivovat pacienty k přijetí prospěšných změn chování, Lékaři ostatně nemají ve své každodenní praxi dostatek prostoru vybavovat se s každým pacientem, podrobně a obšírně mu osvětlovat složitou problematiku zdravého životního stylu, případně mu pracně sestavovat cvičební program. Ani pacienti většinou nemají čas vysedávat v přeplněných čekárnách ordinací a po hodině čekání naslouchat trpělivě slovům lékaře.

Přišla doba, kdy se poradenství v oblasti výživy a cvičení stává samostatnou, nesmírně potřebnou odbornou činností, za kterou lidé budou muset platit. Dobrá rada v oblasti ovlivňování zdraví a zdatnosti je doslova “nad zlato”. Může nejen život prodloužit o celá desetiletí, ale především může podstatně zvýšit jeho kvalitu. Stojí za to zdůraznit, že se může jednat o třetinu až polovinu našeho života. A to je období, do které se vyplatí investovat.

ZDROJ: MITCHELL, S. (2003): Diet, exercise can lower blood pressure. In.: United Press Internationa, 23. duben.