Samozřejmě mají i celou řadu jiných funkcí, ale nás bude nejvíce zajímat jejich dominantní úloha při tvorbě svaloviny. Všechny bílkoviny, jichž se v přírodě vyskytuje téměř nekonečné množství, jsou tvořeny pouze několika desítkami aminokyselin. To jsou základní stavební složky jejichž vzájemnou kombinací se vytváří nezměrná různorodost výsledných bílkovin. Jsou aminokyseliny, které si organismus dokáže vytvořit jejich vzájemnou přeměnou – tzv. neesenciální a ty, které musí být dodány, esenciální. Pokud bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny mluvíme o plnohodnotných bílkovinách, a to jsou všechny živočišného původu. Pokud některá z nich chybí, byť jen jedna jediná, jedná se o neplnohodnotné, ty jsou většinou rostlinného původu. Jakmile chybí třeba jen jediná esenciální aminokyselina, tvorba svaloviny se zastaví a bílkovina se v tomto případě na tvorbu svaloviny již nevyužije. Pro posouzení kvality bílkoviny se nejedná pouze jen o absolutní množství jednotlivých aminokyselin, ale i o jejich vzájemný poměr. Ze souhrnného pohledu vychází jednoznačně nejlépe syrovátková bílkovina.

Diskusi o kvalitě tedy můžeme uzavřít a nyní nastává další problém, určit množství potřebných bílkovin a zodpovězení této otázky není zdaleka jednoznačné. Vědci se shodují, že potřeba bílkovin u nesportujícího jedince je asi 0,8 gramu na kg tělesné váhy. To je množství, které je potřebné k udržení rovnovážného stavu přeměny bílkovin v organismu (svalovina se netvoří ani neztrácí). Jiná je situace u sportovce, zvláště kulturisty. Zde potřeba několikanásobně stoupá. Zde uvádíme hodnoty od 1,5g až 2,5g na kg tělesné váhy. Pro 80kg kulturistu se tedy denní potřebné množství pohybuje mezi 120g až 200g bílkoviny. Nereálnost příjmu potřebného množství bílkovin ze stravy jasně ukazují na nutnost aplikace proteinových přípravků.

Kulturistou se v tomto článku rozumí každý, kdo se snaží o nárůst svalové hmoty.

Zdroj: PROMIL – PML a.s.